Jsou přírodní materiály opravdu ještě přírodní?

Obrovský výběr materiálů pro zařízení interiérů je otázkou posledních dvaceti let. Dříve se vybíralo z toho, co se dalo sehnat. A mnoho toho nebylo. Nyní už je trh nasycený tolika produkty, že si lidé vybírají jak z nepřeberného množství imitací, tak také přírodních materiálů. Porovnává se cena, estetika, kvalita i praktičnost. Imitace už jsou tak věrnými kopiemi napodobovaných materiálů, že často okem nepoznáme rozdíl. Kde ale rozdíl poznáme, je zdravotní aspekt těchto materiálů.

Chemie kam se podíváme?

V interiéru se nachází spousta materiálů, které mohou působit na naše zdraví. Plasty, lamináty, emise VOC látek ve výmalbách, aditiva, lepidla, různé laky a oleje. Samotný stavební materiál, ze kterého je dům postaven, nebo polystyren. Ne všechno poznáme na první pohled, protože materiály jsou chemií napuštěny nebo ošetřeny a to i takové, u kterých bychom to nečekali.

Od vinylu po dřevo

Když se podíváme například na vinyl, který se dříve používal díky odolnosti v chemických provozech, často obsahuje množství ftalátů a citrátů. I když už někteří výrobci udávají, že jejich vinyl chemii neobsahuje, stále je to průmyslově zpracovaný, umělý produkt. Skvělou variantou přírodního materiálu pro podlahy může ale být dřevo. "Dřevěná podlaha se dnes často vyrábí jako třívrstvé dřevo, povrchově upraveno tvrdým voskovým olejem. A i když má dřevěná podlaha takovouto úpravu, stále je to jeden z přírodních prvků, za kterými si stojím,” říká interiérový architekt Ing. Filip Pavliňák. “Máme vytipovaný druh dubové dřevěné podlahy, která je kartáčovaná, a to je podle mě nejpraktičtější podlaha. Pokud dojde k nějakému vrypu, jsem schopen ho zabrousit a olejem zapravit tak, aby poškození bylo zcela neviditelné. Nesmíme mít ale podlahu s probarveným olejem,” dodává jedním dechem. Také keramika je ryze přírodní materiál bez chemie. Jedná se o směs hlíny, která je pod vysokým tlakem vylisovaná a pak vypálena na cca 1 250 °C. Zde můžeme vybírat i z nepřeberného množství dekorů a imitací, které jsou na vysoké úrovni.

A co na to kámen?

Kámen je ryze přírodní materiál, avšak v jeho původní formě jej v interiéru moc často neuvidíme. Tento materiál přirozeně zvětrává a dříve či později se začne drolit. A aby k tomuto nedocházelo a povrch byl odolný, je potřeba jej ošetřit penetrací, což už je zase nějaká chemie. I travertin se napouští do olejů, aby nebyl nasákavý.

Interiér vyžaduje odolnost

Samotná dřevěná podlaha je tvořena z třívrstvých prolepených dvou druhů dřeva v protisměrném tahu. I povrch je ošetřený lakem nebo olejem a pokud nejsme chemici, nemáme šanci rozeznat, zda je složení opravdu přírodní. U takového lepidla si můžeme říct ihned, že chemii obsahuje. “Materiály už jsou dnes nasměrovány k tomu, aby se mohly skladovat, převážet, měly životnost v interiéru. Jakési ošetření už je dnes tedy nutností, aby byl materiál odolný a byl vhodný pro užívání v interiéru,” říká Filip Pavliňák. Otázkou tedy je, za jakou cenu jsme ochotni pečovat doma o ryze přírodní materiál bez ošetření. Kámen se drolí, čisté fošny dřeva pracují a například hliněné omítky bez aditiv na bázi silikonů proti praskání odpadnou při trochu silnějším kontaktu.

Technická stránka

Například u dubových vícevrstvých dřevěných podlah, které mají usazeny jednotlivé vrstvy křížem, dochází k pnutí uvnitř lamely a tedy nepraskne. Je ale náchylná na odření a mění časem mírně barvu - takzvaně medovatí. Dvoucentimetrové fošny pravého dřeva, tak jak je známe z chalup, jsou zase náchylné na vlhkost a korýtkování. Nikdy nebudou vypadat stejně za 5 let. “Dřevo s náma zkrátka žije v domě. Pro mě je jeho projev zútulňováním a ne kazem. Když do dřevěné podlahy ale vyteče pračka, už často není co opravovat samozřejmě,” dodává Pavliňák. Dřevo je ale stálé například u oken, kde na něj svítí slunce. Oproti tomu lze vidět změny barvy u epoxidových stěrek a lepených podlah.

Údržba přírodních materiálů

Důležité je zjistit si veškeré informace a smířit se s tím, že přírodní materiál má posun v čase. Kámen zvětrá a dub zmedovatí, trámky venku prasknou. “Klient musí počítat s tím, že materiál má svůj projev, mění strukturu, barvu, praská, roztahuje se. Dřevo se ideálně jen vysává, nevytírá se. Modřínová terasa vydrží stejná, když ji dvakrát ročně budete impregnovat a brousit, ale já mám rád, když to dřevo má svůj projev a když zešedne, je to jeho přirozený projev. Když klient nesnáší jeho zešednutí, tak pojďme hledat jiný materiál,” zamýšlí se Filip Pavliňák.

Unikátní i výrazný prvek do interiéru

Na přírodních materiálech je nejkrásnější jejich unikátnost. Žádné prkno dřeva nebude mít totožnou kresbu, i odlesk je na každém prkně jiný. Kámen ani kus betonu také nenajdete totožný. Imitace, ač se výrobci velmi snaží a dekor opakují například až na každých 12 m²,  toto splnit nedokáží. Přírodní materiály jsou tedy velmi výraznými prvky a otázkou je, jak je správně začlenit do interiéru. “Ano, je to limitující,” odpovídá Pavliňák. “V našich konceptech necháváme dřevěnou podlahu vyznít, obzvlášť, když jde do kontrastu s bílou stěnou nebo betonem. Dřevo nemůže být v konfliktu s jiným dřevodekorem, vznikl by vizuální chaoz. Pokud má být interiér přezdobený jinými prvky, dřevo bych nedoporučil,” uzavírá.

Rádoby přírodní interiér?

Když už se ale rozhodneme pro přírodní interiér, měli bychom myslet komplexně. Pokud máme dům postavený z ytongu, zateplený polystyrenem, máme hydroizolaci a podlahu lepenou, jsou například hliněné omítky už jen jakýmsi výkřikem, který už vzniklé emise chemických látek v našem domě nezachrání. “Mít čistě přírodní dům znamená zříct se výdobytků moderní doby a smířit se s tím, že materiál bude nestabilní. Musel bych také respektovat to, že se vracím o 50 000 let zpátky a to mi přijde nesmyslné,” uvažuje Pavliňák. Čistě přírodní interiér je dnes těžké si představit. Samotné stavební materiály, výmalba, dveře, kuchyň, rámy oken, to vše je ošetřeno chemií a bude velmi těžké najít jakékoliv ryze přírodní alternativy.

Kompromisem ke zdravé domácnosti

Co ale máme stále možnost ovlivnit, je výběr kvalitních prvků do našeho interiéru, které nebudou vypařovat škodlivé chemické látky, které dýcháme. Například, když sedací souprava nebude plná molitanu, nekoupíme si nejlevnější vinylovou podlahu, nepoužijeme nekvalitní výmalbu. “Někde jsem četl, že vekým původcem karcinogenů může být nové auto - plasty, molitany, to vše v uzavřeném prostoru. Když člověk nastoupí, dostane údajně největší dávku. Jsem za to, hledat kompromisy a chci-li žít přírodně, vyberu kvalitní prvky do domu a s dětmi jezdím pravidelně do lesa,” říká s úsměvem Pavliňák.

Článek vznikl v rámci příprav magazínu OKO 2022 - celý si jej přečtěte ZDE.