Rozhovor s Jiřím Pokorným o firmě WoodAl

Dřevo a hliník. 

„Když si tohle zapamatujete ve spojení se značkou WoodAl, už to nikdy nevyslovíte špatně,” usmívá se Jiří Pokorný - spoluzakladatel a dnes už jediný majitel stejnojmenné společnosti. Úsměv mu z tváře nezmizí po celou dobu, co si spolu povídáme nejen o oknech, venkovním stínění, ale zejména o bioklimatických pergolách v útulném showroomu v karlínském Centru bydlení a designu Křižíkova. „Karlín je šťastná adresa. Někde jsem četl, že v celosvětovém žebříčku ideálního místa pro život obsadil 37. místo. Jsem rád, že showroom WoodAl je právě tady,” říká (ještě off-record) Jiří Pokorný.

Je rok 2020 a my se nacházíme v Karlíně, který už zdaleka nemá černou duši jako před povodněmi v roce 2002.  Nicméně, vy jste začínal v brněnské společnosti Oknoservis.

Musím vás opravit, Oknoservis nebyla první oknařská firma, kde jsem působil, ale v pořadí až třetí. V první firmě jsem vydržel zkušební dobu, tedy tři měsíce, v té druhé jsem působil dva a půl roku. Až poté přišla nabídka z firmy Oknoservis a dodnes jsme za tuto třináctiletou zkušenost rád. 

Co vám působení v Oknoservisu dalo?

Prošel jsem tam snad všemi obchodními procesy. Nejdříve jsem pracoval jako obchodník na přímý prodej a přes segment panelových domů jsem se dostal ke komunikaci se stavebními firmami a developery. Obchodoval jsem plastová a později hliníková okna. 

Co byl rozhodující okamžik, který vás přivedl k myšlence založit si vlastní firmu?

V Oknoservisu jsem přišel do styku i s jinými druhy sortimentu - fasádními konstrukcemi nebo zimními zahradami. To byl první důležitý moment. Druhou věcí pak bylo to, že jsem nechtěl jít cestou velkých developerských projektů a stavebních celků, zvlášť když si uvědomíme, že ziskovost u těchto typů zakázek je pochybná. Chtěl jsem se zaměřit na individuální investory a rodinné domy. Ale zásadní pro mě byla touha nabízet celky s pestrou materiálovou skladbou a diverzifikovaným portfoliem - vnitřní i vnější stínící techniku, parapety, sítě proti hmyzu i interiérové dveře. 

Kolik teď vlastně nabízíte produktových kategorií?

Aktuálně deset. Českých i zahraničních, na většinu produktů máme exkluzivitu. Co je však podstatné, všechny spolu dokážeme propojit. Na nejvyšší kvalitativní úrovni. 

Spoléhat se v byznys plánu pouze na okna mi, i z pohledu laického, nepřijde jako dobrý nápad.

V okenářském byznysu působí v České republice stovky firem. Možná tisíce. Plastová okna se dnes vyrábí takřka v každém menším městečku. Je to tvrdá konkurence a je velmi složité se prosadit. Musíte být originální a poskytnout zákazníkovi služby od A do Z. V žádném případě tam nehraje roli cena, rozdíly jsou korunové. Vaší přidanou hodnotou tak může být nabízet doplňky k oknům, předložit zákazníkovi koncept na klíč. Ať nikam neběhá.

Nejsou dnes plastová okna sprostým slovem?

Pokud zákazník chce okna, která potřebují minimální péči a údržbu, tak jsou plastová okna dobrou volbou. Hodně klientů preferuje plastová okna, stále jsou cenově dostupnější než okna z jiných materiálů. Na druhou stranu nelze z tohoto materiálu vyrobit okna nekonečných rozměrů, plast má své limity. Jinými slovy, když klient přijde s projektem rodinného domu, kde je s plastovými okny počítáno, nezřídka zjistíme, že ten projekt je na “plasťáky” nevhodný. Známe limity plastu, má vysokou tepelnou roztažnost. Plast daleko více pracuje, zvlášť máte-li je z venkovní strany v jiné barvě než bílé. Výrobci plastových oken mají limity maximálních rozměrů, které mohou vyrobit. Bohužel v českých luzích a hájích to porušují. My upozorňujeme na to, že okna určitých rozměrů nemohou být z plastu.

Tímto se dostávám k vaší společnosti - WoodOlu (přesně tak jsem název firmy, kterou Jiří Pokorný spoluzaložil, vyslovil, pozn. aut). 

Vyslovuje se to WoodAl. Koho opravím, ten už to nikdy neřekne špatně (smích). S mým tehdejším společníkem Martinem Stárou jsme WoodAl založili v červenci 2014 a tím názvem jsme jasně vyjádřili směr, kterým se chceme ubírat. Nabízet dřevohliníková okna. Zlomovým okamžikem byl v tomto smyslu start spolupráce se společností Internorm -  rakouským výrobcem oken, největším v Evropě. Našim pilotním produktem, v roce 2018, byla právě dřevohliníková okna. Mimochodem, my jsme byli Internormem nepřímo osloveni. Vzhledem k tomu, že nám jejich produkce zapadala do mozaiky našich cílů, výzvu jsme vyslyšeli.

Když se řekne Internorm, vybaví se mi velkoformátová okna. Mám pocit, že dnes už jsou i v tomto ohledu technologie hodně daleko.

Dá se toho opravdu vyrobit hodně. Pokud se bavíme o velkoformátech, jedná se o výrobky, které se pohybují kolem 3metrové výšky ve standardu a jsou svou plochou 10 a více metrů čtverečních bez jakéhokoliv spoje fixní a pevně zasklené. Internorm nabízí systém bezrámové konstrukce, která je kompletně schována v překladu, v podlaze nebo v ostění a vidíte jenom sklo, takzvaná panoramatická okna.

Tak mě napadá, jakou roli u oken hraje kvalita skla?

Skel je široké spektrum. Jsou základní - čirá, bez jakéhokoliv zabarvení či vzoru. To je opravdu základní segment. Máme skla bezpečnostní, ty máme lepené nebo takzvaně kalené. V portfoliu máme skla ornamentální a prosluneční. Většinou to použití určuje projekt nebo klient. I my ale v jisté míře zasahujeme do nabídky, hlavně u těch velkoformátů. Konkrétně na tato skla je velký tlak z hlediska tepelných šoků. My vždycky doporučujeme to sklo, které bude fungovat i za velice rozdílných podmínek, které na ten výrobek působí. Často totiž sklo bývá částečně schováno za externí žaluzií nebo za vysazeným stromem před domem. Pokud je ohřívána pouze část výrobku, může sklo prasknout. 

Jeden můj známý mě prosil, ať se vás zeptám na problematiku mikroventilace. Sám si pod tím nedokážu ale nic představit.

Mikroventilaci je věnován zbytečně velký prostor. Účinnější než mikroventilace - jedno zda pomocí spárového větrání nebo větrací kapkou - je nárazově vyvětrat, pět minut ráno, pět minut večer. Ta výměna vzduchu je daleko efektivnější. I my nabízíme okna s rekuperačními systémy, které mají několik režimů, jak zajistit výměnu vzduchu. Tyto systémy jsou ale nevýhodné v poměru cena/výkon, jsou navíc hlučné. Jsem zastáncem nárazového větrání.

Nebyli bychom na stránkách OKA, abychom se na vaši nabídku nepodívali hodně zblízka.

Dokážeme nabídnout produkty ze všech dostupných materiálů - okna plastová, dřevěná, dřevohliníková, plastohliníková, hliníková, ale také fasádní systémy, které vidíme u bank a administrativních center, protipožární výrobky. Neexistje na trhu materiál, který nejsme schopni nabídnout.

Na každém trhu dominuje nějaký trend. Jak je to ve vašem případě?

Začnu trošku zeširoka. Zaplaťpámbu, zatímco dříve jsme komunikovali výhradně s projektanty, dnes chodí zákazníci na showroom a sami si vybírají řešení. V drtivé většiny mají již jasno, přesto jsme v roli těch, kteří poradí a usměrní. Nicméně pokud je něco “in”, pak jsou to právě velkoformátová okna - architekti je čím dál více implementují do svých projektů u moderních domů. Zákazník chce okna v nadstandardních rozměrech, chce být v kontaktu s přírodou. S tím vlastně souvisí i rostoucí segment bioklimatických pergol. Spousta klientů ráda tráví čas venku a chce si ve venkovním prostředí na terase vytvořit příjemné zázemí. To znamená pustit si na terasu tolik světla, kolik uzná za vhodné, moct si odvětrat tento prostor…

Nebudu zastírat, že jsem na chvíli, kdy s bioklimatickými pergolami, čekal. Je to bezpochyby téma zajímavé pro naše čtenáře. Jak to celé začalo?

Koncept současných biopergol vznikl v Austrálii před patnácti - dvaceti lety. Je to relativně mladý segment. U protinožců tento systém nahradil někdejší zimní zahrady. Zjistilo se totiž, že může existovat model, který je účinnější, dá se celoročně užívat a zároveň i regulovat, což je ostatně obsažené i ve slově “bioklimatická”.

Asi budu nosit sovy do Atén, když se zeptám, zda se jedná o rostoucí trh, že?

Za poslední čtyři roky došlo na tomto poli k ohromnému boomu. Zatímco dříve jsme evidovali pouze výrobce ze zahraničí, zejména z Itálie, Francie, Holandska, Belgie a Německa, v současnosti je zde i poměrně hodně českých producentů. Myslím ale, že zahraniční výrobci mají pořád před těmi našimi náskok.

Ve vaší nabídce září francouzský výrobce biopergol Biossun.

Tento produkt nám doteď přijde unikátní. Stále jsou o krok napřed z hlediska zatížení větrem, možnosti otáčení lamel i materiálově. Je tam spousta materiálů, velice kvalitně řemeslně zpracovaného. Biossun navíc nabízí široké spektrum volitelného příslušenství.

Když si budu chtít pořídit biopergolu, jak hluboko do kapsy budu muset sáhnout?

Není to nejlevnější záležitost. Někteří lidé si myslí, že ji pořídí za cenu dřevěné pergoly, která mnohdy slouží jako přístřešek pro auto. Mluvíme třeba o třiceti nebo padesáti tisíci. Je to jinak. Bioklimatickou pergolu si pořídíte nejméně za 150 tisíc, někteří zákazníci mají náš produkt i za 3 miliony.

Přestože věřím, že si naši čtenáři nespletou klasickou pergolu s tou bioklimatickou, pojďme si popsat, z čeho se biopergola skládá.

Základním a nosným materiálem je extrudovaný hliník v povrchové úpravě dle přání zákazníka. My, na rozdíl od konkurence, nerozlišujeme cenové hladiny za různé barevné provedení - je jedno, zda se jedná o strukturovanou, matnou nebo lesklou variantu. Z devadesáti procent, troufám si říct, je biopergola tvořena hliníkem. Základní komponenty, ze kterých se pergola skládá, je rastrový modul - vlastní konstrukce, na které jsou umístěny lamely, které se ovládají pomocí dálkového ovládání. Dále jsou to podpůrné nohy, mohou být dvě nebo čtyři - tedy záleží, jestli je pergola samostojná nebo kotvená do fasády.

To je, předpokládám, častější varianta.

Ano, je více preferovaná. Děje se tak nejen z úsporných, ale i praktických důvodů. Zákazník chce vyjít z vnitřního prostoru přímo. Co se týká podpůrných nohou, jedna noha je technická, jsou v ní umístěny technické komponenty jako recievery nebo kabely. Jedna noha je odvodňovací. Pergola nemá nikde okapy a žlaby. Voda, která při dešti vznikne, dopadne na lamely, které se zavřou, když začne pršet. Je tam totiž dešťový senzor. Vzniklá voda je odváděna lokálně do toho místa, do kterého je pergola vyspádovaná. Voda proteče nohou do připraveného potrubí nebo se rozlije do zahrady.

Co všechno taková biopergola vlastně dovede?

Naše pergola, a tady držíme unikát, je schopna se naklápět o 176 °. Většina konkurence končí na 130 nebo maximálně na 150 °. Pro nás je tato míra náklopnosti lamel výrazný prodejní argument. Díky tomu jsme totiž schopni sluníčko vychytat v každé denní době. Zmiňovaný Biossun dokáže u svých pergol posouvat každou lamelu zvlášť pomocí nanomotoru. Pergolu si tak můžete stáhnout celou nebo částečně a každou lamelu můžeme mít jinak natočenou. Když jste na terase s manželkou, vy si čtete knížku a ona se opaluje, může si manželka pustit sluníčko a vy přitom budete mít komfortní světelnost nebo dostatek stínu pro četbu knihy.

Otázka světelnosti je jedna věc, ale co cirkulace vzduchu?

Právě z důvodu odvětrávání jsou lamely pohyblivé. Aby mohl nečerstvý vzduch odvádět z prostoru terasy. 

Pořídit si biopergolu pro mě osobně představuje šílený proces, mýlím se?

V tomto případě ano. Celý proces trvá maximálně šest týdnů. Od prvního jednání až po montáž. My se se zákazníkem dohodneme na základních podmínkách, nasmlouváme to, vyrobíme to, dodáme mu to, namontujeme a předáme na klíč. Montáž běžné pergoly pak zabere dva až tři dny. 

Je mi jasné, že v projektech nových domů se dnes s biopergolou počítá takřka běžně. Ale jak je to u již stojících rodinných domů?

Těchto projektů je většina. Zkrátka, člověk se dozví - z inzerce či od souseda - že něco jako biopergola existuje a chce ji taky. V takovém případě se jedná o dodatečnou montáž k domu. Víte, jaká je při montáži biopergoly největší výhoda?

Netuším…

Příprava pro instalaci biopergoly je minimální. Potřebujeme pouze vytvořit lokálně základy pro podpůrné nohy. Stačí nám betonový základ 50x50 centimetrů, 70 centimetrů hluboký, který vylijete i na zahradě. Potom je potřeba kabelová příprava - dostačující je přívod z běžného zahradního světla (3x1,5mm kabel), které je součástí takřka každé fasády domu, většinou v místě výstupu na terasu.

O jakých rozměrech biopergol se vlastně bavíme?

V dnešní době si klient může vymyslet praktický jakýkoliv rozměr, není typizovaný rozměr. V našich sériích se řídíme pouze maximem. I tady máme náskok. Z jednoho modelu při instalaci podpůrných nohou v rozích, uděláme pergolu o rozměrech 7x4,5 metru, to je, jak uznáte, velká plocha. V případě takzvaného dvojmodulu, to jsou spojené dvě konstrukce, tedy dvě lamelová pole, můžeme vytvořit prostor 7x7 metru čili celých 49 m2, bez použití sloupů mezi těmito dvěma konstrukcemi.

Nyní již mají naši čtenáři všechny potřebné indicie k tomu, aby zvážili všechna pro a proti k pořízení biopergoly. Pojďme tedy otočit list a pobavit se o vlivu stínění na úsporu elektrické energie.

Co se týká oken, lidé se dnes orientují na pasivní standard. My jim to nerozmlouváme, ale nemyslím si, že by ta úspora byla dramatičtější než ve standardech před pár lety. Pokud máte okno, přes které z hlediska celé stavby uniká až 40 % tepla, je důležité, aby mělo výborné tepelněizolační vlastnosti. Naše produkty, přestože nejsou zabudovány v domě v pasivním standardu, tyto požadavky splňují. Zákazník také může okna opatřit skly, které dokáží odrazit i nežádoucí sluneční záření.

V nabídce máte i stínění. Jaký je vlastně rozdíl mezi tím interním a externím?

Venkovní stínění má pochopitelně mnohem větší efekt. Nepropustí do domu to, co nechcete, zamezí průniku přes vlastní okno. 95 % našich klientů si spolu s okny bere i venkovní stínění. Je to standard ke každému domu. My ovšem kromě venkovních žaluzií nabízíme i venkovní hliníkové rolety včetně screenových, látkových systémů.

Většina mých známých si pořizuje žaluzie, nikoliv rolety. Je to dobré řešení?

Žaluzie můžete naklápět a vytahovat, rolety naklápět nejde. Ano, žaluzie jsou populárnější. Na druhou stranu rolety lépe stíní a jsou výrazným bezpečnostním prvkem v domě. Když stáhnete roletu, máte pocit většího bezpečí a potenciální zloděj na to nahlíží podobně.

Sám jste si liboval v tom, jak se vám v Karlíně dobře obchoduje. Jak jste se vlastně stal partnerem Centra Křižíkova?

Nebudu zastírat, známe se s Radkem Černým (majitelem Center Kaštanová a Křižíkova, pozn. aut) více než dvacet let. Jsem rád, že WoodAl je součástí tohoto projektu. Vím totiž moc dobře, jak pečlivě jsou partneři pro obě Centra vybíráni a už sám cítím, jak se vzájemně na různých projektech doplňujeme. Má to jen samé plusy.

Vím, že my to nejspíš neřeknete, ale nemáte náhodou v hledáčku něco podobného jako bioklimatické pergoly?

Ne, na obzoru momentálně není žádná biopergola. Avšak máme mysl otevřenou a snažíme se naše komodity doplňovat, například o nové trendy materiály, které ještě na našem trhu ani nejsou. 

Jiří Pokorný (nar. 1978 v Ivančicích) absolvoval Obchodní akademii v Brně se zaměřením na zahraniční obchod. Po studiích pracoval nejdříve jako obchodník ve firmě VK Plast a později jako obchodník se zaměřením na přímý prodej ve společnosti Harmonie. V roce 2002 získal místo ve firmě Oknoservis, kde prošel nejrůznějšími pozicemi. V roce 2014 založil společnost WoodAl, dnes je její jediný majitel. Je bývalým juniorským reprezentantem v silniční cyklistice, stále aktivně sportuje.

Tento rozhovor vznikil v rámci magazínu OKO 2020.
Celý magazín si můžete pročíst ZDE.

Zdroj fotografií: Internorm, Biossun